CO JE ASERTIVITA ??

ASERTIVNÍ CHOVÁNÍ

Základem lidské přirozenosti je jednat, nikoli být manipulován.
Rozhodujícím faktorem duševního zdraví jsou harmonické mezilidské vztahy. Komunikace a její bezkonfliktní průběh do značné míry ovlivňují duševní rovnováhu zúčastněných osob. Ne každý se však dokáže věcně dorozumět, sdělit své pocity a názory, prosadit, uhájit svoji důstojnost, ubránit se nežádoucímu ovlivňování a manipulování druhými lidmi.

Existují dvě krajnosti neefektivního jednání:
1. Agresivní chování, zdánlivě vyjadřující sílu. Většinou však je agresivita projevem slabosti. Agresivní člověk nezvládá své reakce a často se pod agresivitou skrývá úzkost a nejistota. Navenek však agresivní člověk prosazuje sebe na úkor ostatních.

2. Pasivní, nevýrazné chování vyjadřující bezmocnost, slabost, absenci sebevědomí. I takový člověk ovšem může ostatní citově vydírat a svojí "nemohoucností" manipulovat s druhými.

Manipulace tedy může být zjevná i skrytá. Záludnost skryté manipulace spočívá v tom, že na první pohled nemusí být jasné, že jde o manipulaci. Manipulace může rovněž směřovat k tomu, že činí druhého odpovědného za vývoj a řešení situace.
Často nás druzí lidé chtění vmanipulovat do činností nebo rozhodnutí, se kterými nesouhlasíme. Rovněž se někdy dostáváme do situací, kdy sami chceme dosáhnout něčeho, co považujeme za správné. Když se však věci nevyvíjí tak, jak bychom si přáli, pak se podle své povahy nebo momentální nálady buď vnitřně trápíme nebo příliš razantně bojujeme (a tím trápíme druhé).

Řešením může být přístup či způsob nazývaný asertivitou.

Asertivita představuje soubor verbálních i neverbálních komunikativních dovedností, které umožňují přímé, otevřené jednání a chování, jimž člověk dokáže prosadit své zájmy, požadavky, uspokojit své potřeby, vyjádřit názory a city, ale bere v úvahu i potřeby a zájmy druhých lidí (neubližuje ani sobě, ani druhým, respektuje práva druhých, ale hájí i práva svá).

Základní zásadou asertivity je otevřenost. Asertivní člověk jasně vyjadřuje své názory, myšlenky, přání a pocity. Umí (bez agrese) trvat na svých právech, ale zároveň také dokáže splnit své povinnosti a respektovat druhé. Prosazování postoje či požadavku je jednoznačné, leč šetrné - nikoho nezesměšňuje ani neponižuje. Asertivní člověk se nebojí slov "ano" ani "ne". Vyhýbá se krkolomnému zdůvodňování a vysvětlování "proč", nerespektuje požadavek jen proto, "že se to tak dělá" nebo "že si to myslí všichni ostatní". Asertivní člověk se nenechá vmanévrovat do chování, se kterým nesouhlasí. Druhému ponechává prostor a právo na jeho názor. Vůči ostatním je sice taktní, ale vůbec si nepřipouští pocit viny v případě, že by se partner jeho chováním cítil dotčen. Asertivita znamená i umění naslouchat druhým, umět se vžít do situace a myšlení druhého. Asertivní člověk umí hovořit bez podrážděnosti nebo úzkosti. Jeho myšlení, slova i činy jsou v souladu.

Asertivní chování je založeno na uvědomění si a prosazování nezadatelných práv každého člověka:

1. Jste jedinečná a neopakovatelná bytost. Máte svou hodnotu a jste svobodný člověk. Važte si sami sebe. Rozlišujte podstatné a zanedbatelné hodnoty.

2. Máte právo mít svůj názor. Jednejte proto se zdravou sebedůvěrou.

3. Máte právo mýlit se. Nikdo přeci není dokonalý. Nic nepokazí jenom ten, kdo nic nedělá.

4. Nemusíte všemu rozumět. Každý je dobrý v něčem jiném. Nemusíte mít špatný pocit z toho, že něco nevíte, že je někdo v nějaké oblasti lepší než vy.

5. Máte právo říci "je mně to jedno".

6. Máte právo říci "to je má věc" a dál se o tom nebavit. Každý má právo na své tajemství.

7. Máte právo neuvádět (všechny) důvody vašeho chování a jednání. Jste suverénní osobnost a nemusíte se každému zpovídat ze svých pohnutek a názorů. Nikomu nemusíte nic vysvětlovat, nechcete-li.

8. Pouze vy jste zodpovědní za své chování, myšlenky, činy. Nejste v žádném případě závislí na hodnocení druhých lidí. To, co děláte, je pouze vaše věc (podléhající kritice vašeho svědomí). Pokud nikoho neohrožujete a nikomu neubližujete, může vám být kritika a nesouhlas druhých lidí zcela lhostejné.

Je celá řada manipulací, která nám brání svá přirozená práva prosadit.

Některé typické manipulace:

Vaše chování a vůbec vaši osobnost musí posuzovat jiné autority, vy jste k tomu nekompetentní.
Všechno, co děláte, by jste měli zdůvodnit případně se omluvit. Za své chování jste zodpovědní druhým lidem. Vždy mějte na paměti, "co tomu řeknou druzí lidé".
Vždy musíte obětovat své vlastní hodnoty a přizpůsobit se druhým
Své názory by jste neměli nikdy měnit, jinak budete považování za nezodpovědné.
Nikdy nesmíte dělat chyby. Pokud je děláte, měli by jste se cítit provinile. V každém případě chyba znamená nezodpovědnost.
Měli by jste odpovědět na každou otázku, kterou vám někdo položí.
Všichni lidé by k vám měli mít kladný vztah, všem by jste se měli zavděčit.
Pouze logické je rozumné. Musíte být vnímaví a citliví na jakékoliv potřeby druhých, přímo číst jejich skryté myšlenky co vlastně potřebují.
Musíte být dokonalí.

Asertivní chování se vyznačuje těmito základními prvky:

Otevřená, upřímná a přiměřená komunikace s lidmi na všech úrovních.
Aktivní zasazování se o realizaci svých tužeb a cílů.
Vyjadřování vlastních pocitů přiměřenou formou.
Umění požádat o to, co člověk potřebuje nebo chce.
Schopnost neříkat "ano" když chce člověk říci "ne".
Schopnost přijímat odmítnutí bez rozladění a pocitů urážky či ponížení.
Umění vyjádřit i přijmout kritiku či pochvalu.
Jednat vždy s plným nasazením.

Pro asertivní styl jednání je nezbytné respektovat určité zásady:

Kontrolujte své emoce.
Respektujte a tolerujte práva druhých.
Otevřeně vyjadřujte své skutečné pocity.
Snažte se vidět sebe i druhé reálně.
Snažte se poznat stanovisko druhého.
Respektujte názory a přesvědčení druhých.
Pozorně naslouchejte druhým lidem.
Nesnažte se mít převahu za každou cenu.
Buďte vstřícní kompromisům.
Pokud se zmýlíte, přiznejte to a hledejte nápravu.
Ujasněte si, co vlastně opravdu chcete.

Základní asertivní způsoby jednání obecně:

zřetelně dejte najevo, že chápete, co druhý od vás chce
uveďte vlastní rozhodnutí
naznačte cestu, jak z rozporu ven
Metoda poškozené gramofonové desky (opakování stále téhož)
Vyslechněte pozorně druhou stranu. Klidně avšak důrazně sdělte své stanovisko. Vyslechněte bez jakýchkoli reakcí stanovisko druhé strany. Znovu důrazně (avšak klidně) opakujte (stejnými slovy) vaše původní stanovisko. Totéž opakujte i po dalších vyjádřeních druhé strany. Nenechte se vyprovokovat k uvádění důvodů svého stanoviska a požadavků. Chovejte se klidně a přívětivě, neustále však omílejte váš požadavek.

Metoda tmavých brýlí (přeslechnutí výroků druhé strany)
Tím, že přeslechneme to, co nás mělo vyvést z míry, bereme útočníkovi "vítr z plachet".

Otevřené dveře (souhlas s kritikou, event. dílčí souhlas s kritikou)
Souhlasíme s kritikou útočníka, aniž bychom se k ní vyjadřovali. Můžeme na sebe prozradit i některé své další nepodstatné nedostatky. Tím jako bychom před útočníkem otevřeli dveře, které on chce prorazit - takže jimi proběhne, aniž by udělal nějakou škodu.

Předběhnutí
Chystá-li se nám útočník něco vytknout, předběhneme ho a řekneme to na sebe dřív, než se k tomu odhodlá on.

Odmítání věci, nikoli však člověka.

Používání strategie výhra - výhra
Původní názory nejsou nikdy tak pevné, aby z nich nebylo možné slevit. Důležité je upřímně si vzájemné představy sdělit a hledat pro každého pozitivní východisko. Na každé transakci musí "vydělat" obě strany.