ZELENINA NA ZAHRADĚ

RŮST RŮZNÉ ZELENINY A JEJICH SÁZENÍ..

OKURKY
Výsledky pěstování závisí nejen na odrůdě, ale i na kvalitě
osiva.Nejlepší jsou mořené osiva
Rannější výsev nebo dokonce výsadba předpěstovaných
sazenic uspíší sklizně, takže potřebné množství plodů
získáme často ještě před plným nástupem plísně okurkové.
Musíme ovšem brát ohled na pozdní jarní mrazíky v polovině
května i na možnost zálivky. Velmi ranné výsevy (kolem 20.
dubna) je nutno chránit folií. Použijeme pouze inkrustovaná
semena - jiná by v chladné půdě mohla shnít.
Nakličování semen okurek nedoporučuji, získá se málo a
riziko zaschnutí je velké. Pokud vnakličovat, pak jen ve VLHKÝCH novinách, ne v MOKRÝCH nebo dokonce ve vodě. V přílišném mokru i nejlepší semeno okurek shnije a nevyklíčí. Předpěstování sadby je u okurek také možné. Vždy však musíme vysazovat z květináče či z kelímku, tzv. „trhaná“
sadba je zcela nevhodná. Hlídáme kořeny - jakmile je kořenový bal dost pevný, musíme rostlinky ihned vysadit, nebo přesadit do většího květináče. Opozdíme-li se byť jen o několik dní, kořínky zhnědnou, uhynou a rostlina musí vytvořit nové. Tím se ovšem celý efekt předpěstování ztrácíšak přesto budetenízké fóliové kryty či folníky I to směřuje k uspíšení sklizní - „utéct“ plísni. V příznivých oblastech stačí nízké foliové kryty, případně odklápěcí(pro větrání). Odstraníme je do poloviny června. Při tak krátké
době použití vydrží folie několik let. Můžeme pod ni set i sázet. V chladnějších oblastech je nejlépe pěstovat okurky ve fóliovnících nebo sklenících. Vyplatí se vést rostliny do výšky na provázky, aby se lépe využil prostor. Důležité je větrání, a to i ve špatném počasí. V nevětraném fóliovníku jsou listy dlouho vlhké, a to velmi podporuje napadení plísní.
Větráním také umožňujeme přístup včelám, které opylují květy - bez toho rostliny jen bujně rostou, ale neopylené květy se nevyvíjejí v plody. Správná zálivka má proniknout do hloubky 10 - 20 cm. Taková zálivka postačí i v největším vedru jednou týdně. VERTIKO SYSTÉM - vedení rostlin do výšky Je to nepřímá ochrana proti plísni okurkové. Listy výše nad
zemí rychleji osychají (po dešti, rose) a suché listy plíseň napadá později a slaběji, než listy vlhké. Další výhodou jsou lepší a čistější plody a ovšem vyšší výnos s pohodlnější sklizní. Větší pracnost se tedy i tady velmi dobře vyplatí. Rostliny okurek se ovšem samy do výšky nepnou (na rozdíl od popínavých fazolí apod.). Musíme jim pomoci - ovíjením kolem provázků nebo naváděním do ok sítí. V příznivých podmínkách (především mají-li dostatek živin a vláhy) dosáhne porost až 2 m výšky. Provázky i tzv. „květinové sítě“ s oky 10 x 10 cm lze použít opakovaně několik let.
SKLIZNĚ- co nejčastější. Zvláště u nakladaček je třeba sklízet co nejčastěji, v plné plodnosti i každý den nebo obden. Chceme-li ponechat část plodů přerůst (na „kvašáky“ nebo místo salátovek), pak na to obětujeme několik rostlin samostatně. Rostlina, na které zůstane velký plod, přestává nasazovat další plody a končí vegetaci předčasně. U salátovek s tmavozelenými plody, jako LINDA F1 MIX, stačí sklízet 1 - 2krát týdně.Plody vydrží v chladnější místnosti zcela čerstvé 10 - 14 dní - na rozdíl od čistě
skleníkových „hadovek“ s jemnou slupkou, které v létě zavadají již po několika málo dnech. Ty jsou také vhodné jen pro nejranější sklizně.

CIBULE
UMÍSTĚNÍ - Cibule vyžaduje slunné stanoviště , ne však přímé sluneční světlo. Půda by měla být propustná, dobře zpracovaná s dostatečnou dávkou živin.
VÝSADBA- K výsadbě použijeme zdravou sadbu. K sadbě nepoužíváme
velmi malé, plesnivé nebo mechanicky poškozené cibulky. Cibulky neloupeme. Nutné je také sadbu cibule namořit například přípravkem ROVRAL FLO, ROVRAL 50WP nebo BENLATE. Sadbu cibulí sázíme do rýh nebo s použitím sázecího kolíku do řádků 25 - 30 cm vzdálených a v řádcích na vzdálenost 10 cm, podpučím dolů, do hloubky tak, aby nad vrcholky cibulek byli 4 - 6 cm zakryty zeminou. Zem lehce utužíme.
SKLIZEŇ - U česneku i cibule je velice důležitá správná doba sklizně.
Pokud tuto dobu nevystihneme, cibule se již v zemi samy začnou rozpadávat. Tím hůře se poté česnek a cibule skladuje a je větší nebezpečí napadení skládkovými chorobami.
SUŠENÍ Cibuli sušíme v dobře větrané a suché místnosti. Svazkujeme po 10 – 15 kusech. Nejvhodnější dobou ke sběru je červenec a srpen. Naprosto spolehlivé období určíme podle toho, že nať začíná vadnout. Cibuli uskladňujeme na chladném místě. Má charakteristickou chuť a vůni. Rostlina dosahuje výšky asi půl metru. Lodyha je zakončena květenstvím bílých květů. Listy jsou jasně zelené, duté. Celá rostlinka charakteristicky voní.

ČESNEK
Česnek sázejte od konce září do prvního sněhu nebo až na jaře, kdy půda rozmrzá. Nejrozšířenější a nejpoužívanější česnek je česnek kuchyňský.
Česnek reguluje hladinu cholesterolu v krvi, snižuje krevní tlak, zvyšuje peristaltiku (pohyb střev) a posiluje obranyschopnost těla. Dále pomáhá při nachlazení a ztrátě hlasu - jeden stroužek se lžící medu prý působí blahodárně. Česnek údajně podporuje také potenci, což je spíše důsledek rozšiřování cév v těle. Tělo se pak lépe prokrví.
Moření:Před vysazením česneku je vhodné sadbu preventivně namořit přípravkem proti škůdcům a houbám, zvláště pokud se vám už dříve na zahrádce objevily. Česnek je oblíbeným terčem vlnovníku česnekového nebo háďátka zhoubného. Před sadbou proto namočte stroužky, které budete sázet, do přípravku Sulka.
Sázení:Česnek se sází na konci podzimu (listopad až prosinec) nebo časně na jaře. Pokud je v listopadu stále
teplo, počkejte na ochlazení a sázejte těsně před zamrznutím půdy. Před sadbou pečlivě odplevelte záhonek a do půdy přimíchejte kompost, rohozku nebo cererit. Namořené stroužky česneku zamačkejte do půdy prstem do hloubky 5-8 cm. Sázejte je v jednom řádku po 10 cm, řádky by měly být od sebe vzdálené asi 35 cm. Česnek nesázejte na místo, kde už minulou sezónu rostl nebo kde jste pěstovali cibuli či pór. Hrozí totiž přenos chorob a množení škůdců. Pokud parazit napadl česnek na vašem záhonku už dříve, počkejte několik let, než ho opět zasadíte.Česnek sklízejte v létě, obvykle okolo července. Přesný čas poznáte podle typu česneku, který jste vysadili. Klasický kuchyňský česnek tvoří stroužky, které jsou pravidelně rozmístěné okolo tuhého středu. Tomuto česneku se přezdívá paličkový. Sklízejte, až jeho listy ztratí vodu, zkřehnou a zežloutnou.
SUŠENÝ ČESNEK : Po usušení plátky rozemelte. Mletí v jemném mixéru trvá dlouho, je nutné ho opakovat a poté přesít. Při použití kávomlýnku stačí chvilka a česnek bude dokonale namletý. Používat ho lze až dva roky.

PATIZON
Tyto plodiny pěstujeme zásadně na tak zv. "kompostovém záhonu". Záhon určený na příští rok pro pěstování cuket a patizonů upravíme po sklizni předplodiny (na př. salátu, ředkviček a jiných časných zelenin) tak, že vrchní vrstvu zeminy shrneme k delším krajům záhonu a do vzniklého "dolíku" postupně ukládáme běžný zahradní odpad (nekvetoucí plevel, zbytky zeleniny, kuchyňský odpad, listí, větvičky atd.), prostě vše co se dává do kompostu. Každou vrstvu prosypeme zeminou z krajů záhonu a když jsou vrstvy dostatečné (tak 60 cm), přikryjeme povrch zbylou zeminou a necháme záhon v klidu až do jara příštího roku. V polovině května sejeme na vrchol záhonu po čtyřech semenech cuket nebo patizónů do hnízda a to tak, že do důlku dáme lopatu kvalitního kompostu nebo zahradního substrátu a do něj semena. Mladé semenáčky je nutno chránit před pažravými slimáky vhodnou ochranou (uříznutou PET lahví...). Tento způsob má velkou výhodu v snadné přístupnosti bioživin, kořeny rostlin vegetují ve vzdušném a výživném substrátu a potřeba umělého hnojení je minimální. Opravdu stačí, povzbudit je na začátku vegetace velmi ředěným roztokem ledku amonného nebo vápenatého (jeden až dva litry 2% roztoku ke každé rostlině). Do konce vegetace potom stačí každotýdenní, ale důkladná zálivka celého záhonu. Po sklizni a likvidaci starého porostu celý hrůbek zarovnáme hráběmi do roviny záhonu a pro příští vegetační sezónu doplníme jen nezbytné množství umělého hnojiva - nejlépe Celeritu  a to maximálně 250 g na deset metrů čtverečních. Tak snadno dodržime zásadu minimálního umělého hnojení. Na těchto záhonech se dá v dalším roce pěstovat téměř cokoliv, třeba cibule, listová petržel, řeřicha, roketa atd., nejlépe však  fazole nebo hrášek (tyto rostliny doplní do vyčerpané půdy potřebný organický dusík
Pěstování:Předpěstování IV. (1 cm hluboko), přímý výsev osiva VI. až V. (max. 3 cm hluboko), sklízíme až do X. Pěstujeme v první trati na osluněném pozemku. Zaléváme větším množstvím vody v delších intervalech. Plody sklízíme do průměru 15 cm.Keříčkovitá odrůda patizonu, odrůda Delikates, slabě větvící, s tmavě zeleným listem. Plod je bílý, diskovitý, dužina je smetanově bílá se semeny a docela kompaktní. Při pravidelných sklizních vyniká vysokou násadou mladých plodů s velmi dobrým zdravotním stavem. Vegetační doba patizonu je 70 dní od vysetí osiva do první sklizně. Pěstujeme v první trati na osluněném pozemku. Sklízíme od poloviny července do září.

FAZOLE
Pro fazole musíme mít záhon s propustnou, záhřevnou půdou.Vyséváme je hned v květnu buď přímo do země doma naklíčené, nebo předpěstované v malých květnících s kvalitní substrátovou zeminou jako startovací dávkou hnojiva pro začátek vegetace rostliny. Tyto sazeničky mají oproti naklíčeným semenům, ukládaným do záhonu výhodu, že nejsou v zahradní zemině hned namáčknuty.Výsevní substrát totiž obsahuje rašelinu a vytváří kolem malých sazeniček ochranný kyprý bal do doby, než samy prokoření a stanou se odolnými vůči svému novému okolí. Na záhon je vhodné před výsadbou rozhodit asi 130g mletého vápence na 1 m2. Záhon zryjeme, vyhloubíme asi dvacet centimetrů hlubokou brázdu, na dno nasypeme
kompost a na povrchu po úpravě ponecháme malou brázdu, směřující ke stonkům rostlin, aby se vody dostala ke kořenům a nerozlévala se zbytečně po okolí. Pod vysazené sazenice dávají zkušení zahrádkáři několik vrstev novin, které zadržují vláhu. Protože fazole potřebují ke klíčení teplotu nad 10 stC, počkáme s výsevem do poloviny května, pokud použijeme níže zmíněné předpěstované sadby, nebo naklíčená semena, urychlíme tím podstatně sklizeň. Semena tyčkových vyséváme obvykle do hnízd po 8 semenech a to do hloubky 5 cm, keříčkové odrůdy po 5 semenech do hloubky okolo 8 - 10 cm, aby keře měly větší stabilitu.V méně příznivých
klimatických podmínkách doporučuji chránit vzešlé rostliny foliovým krytem. Z vlastní dlouholeté zkušenosti milovníka těchto obdivuhodných rostlin mohu potvrdit, že fazole můžete vysévat od poloviny května až do poloviny srpna. Ze srpnových výsevů keříčkových odrůd sklízím ještě v polovině teplého října , i když ranní chlad se projeví na množství
dozrálých lusků. Je to však výhodné, zvláště v době, kdy již všichni zahrádkáři dávno sklidili. Fazole vyžadují mnoho vody. Je až neuvěřitelné, jaké rozdíly ve kvalitě porostu lze pozorovat na dvou záhonech, rozdílně zalévaných. Zalévaná rostlina stále nasazuje květy, úroda je váhově 3,5x větší - měřeno na dvou pokusných záhonech při stejných počtech keřů. Fazole tyčkové, jejichž odrůd je mnoho, vyvazujeme k podpěrám, po nichž se šroubovitě pnou. Keříčkové odrůdy zase vytvářejí kompaktní keře, které mají výhodu sklizně všech lusků najednou. Jakmile začnou fazole nakvítat, je nutné je přihnojit a tím podpořit násadu plodů. Poměrně pevnou konstrukci, velmi rozšířenou získáme tak, že zapícháme šikmo do země ve
vzdálenostech asi 80 cm od sebe vždy dvě tyčky, které se nahoře střechovitě kříží. Jednotlivé dvojice tyček, vzdálených od sebe asi půl metru nahoře svážeme a podélně propojíme tyčí, kterou rovněž přivážeme. Jiným způsobem je pyramida, tvořená asi 8 tyčkami, zapíchanými na obvodu
kruhu o průměru asi 180 cm. Nahoře tyče svážeme do jednoho svazku. Vzniklá pyramida je poměrně odolná proti náporům větru a hlavně nezabírá moc místa. Můžete ji postavit klidně v nevyužitém místě zahrady.
Kromě uvedených způsobů můžete použít k pěstování fazolí i nejrůznější druhy špalírů, tyto však vyžadují opěrné krajové sloupky, neboť když se vítr opře do špalíru a ten se zřítí, už se Vám nepodaří fazole uvést bez poškození kořenů do původního stavu. Fazole také můžete pěstovat na zemi přímo na záhoně, rostliny si navzájem stíní a tolik nevysychají, ale
nevýhodou je ušpinění lusků od hlíny na záhoně. Jakmile stonky dorostou k hornímu okraji vytvořené podpěry, vrcholky zaštípneme, abychom podpořili nasazení postranních výhonů a tím i podstatně zvýšili výnos rostliny. Fazole jsou teplomilné rostliny a jsou choulostivé na pokles teplot. Často se u nich vyskytuje opadávání dosud neopylených poupat. Příčinou jsou teplotní výkyvy směrem nahoru a přeschnutí kořenového balu. Sice jim pomůžeme ranním postřikem, ale nejdůležitější je důkladná zálivka kořenového balu.
H n o j e n í: před výsevem hnojíme 20g N, 30g P a 100g K.Po vzejití 10gN a před kvetením 10gN v ledku. Fazole vyžadují slabě neutrální až slabě zásaditou reakci půdy.

MALINY A OSTRUŽINY
Pěstování: Protože maliník i ostružiník nesnášejí chlór, hnojiva s obsahem chlóru jsou zcela nevhodná. Malinám se nejlépe daří na slunných stanovištích s dostatkem vláhy, zejména v době květu a nasazování plodů však nesnášejí půdy trvale přemokřené. Půdní reakci upravujeme vhodným způsobem na optimálních pH 5,6 až 6,5 dolomitickým vápencem, nebo naopak kyselou rašelinou, lesní hrabankou. Základem výživy je kvalitní kompost, doplněný průmyslovými hnojivy. Ideální je takénaturhumus.Hnojí se ve třech dávkách: první brzy zjara, druhá v polovině května a třetí po sklizni.
Pěstování : Způsob pěstování závisí na míře odnožování a růstu šlahounů. Obvykle je vhodné zajistit rostlinám oporu, například jednoduchou drátěnkou nebo dvojdrátím vedle sebe i nad sebou. K drátům přichycujeme plodné výhony úvazky. Po sklizni malin jednou plodících odrůd výhony co možná nejdříve odstraňujeme až u země. Ostružiníky pěstujeme v široce vějířovitém tvaru. Výhodou upevnění na drátěnce je snadné ošetřování i sklizeň a zabránění vylomení křehkých
květných výhonků.